Nemám zlata, nemám stád,
ani houní purpurových,
vždycky se však mohu smát
při žni hojné písní nových.
Netrudí mne problem ctnosti,
nevím, co je pláč a vzdech,
jen když vína do sytosti
v boiotských mám kráterech!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.