V keři hnul se pták, zář zlatá padla do stínu,
stromy táhla sladkou vůní duše jasmínu.
Místy šel jsem, kde sen lásky kvet’ mi před lety,
na zhaslé jsem myslil hvězdy, svadlé na květy.
Pak jsem nahled’ v svoje srdce, obraz tvůj tam plál,
něhou zářil, láskou svítil, dobrotou se smál.
A já snil, jak životem se nikdo nechybí:
máj má věčný, koho láska v srdce políbí.