Skip to content
1853–1912

VDĚČNOST.

Jaroslav Vrchlický

Jsou jisté meze... zač mám vděčným být? Že dopřáno mi dýchat vedle vás? Že myslit mohu a smím míti cit, že jako vy chci býti plný klas?

Ó mysli! Klasem buď! Věz, co je žít! Však proto předky dávat na pospas, je špatné vždycky! Budeš jednou hnít, ne vděčnost, slušnost je tu pravá hráz!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
VDĚČNOST. · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove