V tvém srdci jako v pustém svatoháji,
kde vonný cedr upomínek hoří,
v něm duše tvá jak dryada se tají
a hloub a hloub v svých snů se popel noří.
Jen oko tvé, když na mne utkví spěchem,
tu zdá se mi, že snad se k letu vzmuží,
leč, co v tvé líci plá, co lká tvým dechem,
jest lesk a vůně hřbitovních jen růží.