Pamatuješ? Srpna žhavý
večer padl na řeku,
světlušky se vznesly z trávy,
hvězda bleskla v daleku!
Jak náš člun vjel do rákosí,
toto vzdychlo, šeptlo cosi –
pamatuješ?
Padla vesla z mojich rukou
a tys klesla v náruč mou!
Cítím, v hudbu sladkozvukou
kterak se nám ňadra dmou!
Ztichl šepot ve rákosí,
jen mé oko toužně prosí –
pamatuješ?
A juž tvoje hlava světlá
na mou hruď se chýlí níž,
jako růže bílá zkvětlá,
duše na rtech k sobě blíž
jak dvě zářné kapky rosy...
Pod jezem tam u rákosí –
pamatuješ?
Žel, ty chvíle v žití jednou
taký srdci strojí hod!
Jako lekníny se zvednou
z hloubi zamyšlených vod!
A zas klesnou do rákosí...
Srdce věčnou ránu nosí –
pamatuješ?