Skip to content
1853–1912

V. Písně vzbouřených sedláků. (2.)

Jaroslav Vrchlický

A tací jsme my sedláci! Ať svět se na rub obrací, ať si dříme, my to víme,

kdo zde nejvíc krvácí! A nechte již těch orací! My jdeme svou jen za prací; lán i lícha

mužně z ticha pluhem jen se obrací. Vy dutí panští panáci, my kýchnem – vše se potácí,

za dlaň bednou sta se zvednou, víme, Pán Bůh odplácí!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.