V parku dlouhé aleje se tmějí,
jasan s olší, habr mluví s bukem,
zlatá světla na cestách se chvějí,
datel přísným ozývá se tlukem,
s větví stíny s lupením se lejí.
Zámek pustý celý otáčejí
břečtan s planým vínem, v kterém s lukem
slepý Amor stojí. Ptáci pějí
v parku.
V noci měsíc plá zde kouzelněji,
flétna z dálky kvílí žalným zvukem,
fontán pláče smutně táhlým hlukem.
S parukou a muškou v obličeji
vybledlé se stíny procházejí
v parku.