V hloubi lesa mech se chvěje,
jakby tížen tajemstvím,
ptáče ani nezapěje,
cosi jako beznaděje
vznáší se tu nade vším.
V hloubi srdce jako v lese
na dně leží těžký stín,
v tříšti snů když cosi hne se
a když písní se to vznese –
smutnílek to, nebo blín.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.