Když dokouřenou cigaretu odhodím,
vždy připadá mi, jakbych svého žití den
s ní odhazoval, obé stejnou cenu má.
Z nich po obou mi zbude trochu trpkosti,
a trochu dýmu, jenž se brzy rozplyne;
co v něm jsem urval pro sny své a myšlénky,
má trochu vratké ceny pro mne snad – nic víc!
Den, cigareta... jak to snění dým a dým,
žal, radost, plachá naděj, touha, vzpomínka,
dým, všecko dým, v němž celý život ubíhá
kams v hrozný prostor, v nic, hra prázdná, temný sen
dne včerejšího... dým, jen dým!