V dne víru a shonu,
ve kterém tonu,
jediný z tonů
mohu ti pět,
mém na záhonu
jeden plá květ!
A hle, on zase
v paprsků jase
v nebeské kráse
tebou jen zní,
v mých mračen řase
tebou se dní.
Vem jej zas zpátky!
popěvek krátký,
chudé jen řádky,
půl slzy, smích...
jest tvůj zjev sladký,
duše má, v nich!