Tik! tik! – Jak podivný zvuk!
V nábytku starém, v stole a skříni
klame snad sluch mne? Poslyš, zas nyní,
tik! tik! To hodinky muk!
Tik! tik! – Jak noci čas je smutný, dlouhý!
V té staré skříni listy staré lásky
tam trouchnivějí spjaty stužkou rudou.
Tik! tik! – Co v nich je přísah, snů a touhy!
Tam svadlé kvítky jsou a zlaté vlásky,
jichž sestry as juž v zemi tlíti budou,
ó smutný odkaz v jeseň moji chudou!
Tik! tik! To byla krátká Vesny sláva!
Či v listech těch snad srdce doklepává?
Tik! tik! – Jak příšerný zvuk!