Kam hne se ubohý Puk,
tam stále slyší ten zvuk
těch rtů se v lásce líbajících;
svůj život za to byl dal,
by v cestě milenců stál
se k políbení shýbajících.
V té chvíli, kdy rtové se tknou,
z úst hudba z ní najednou
a písní z mládí vesmír plní
a z duše, jež vešla v úst práh,
tam růží tmavý nach
se v nesměrnost vlní a vlní.