Klid. Ticho. Hluboká a černá tůně,
jak láká chodce zemdleného poutí,
tam všecko uvrhnouti,
čím srdce krvácí a těžce stůně,
v ten bezdný hrob a tmavý!
Však nad ní azur smavý,
pln jasu, světla zlata, v němž vše svítí,
zpět volá je. – Toť žití!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
U Černého jezera. · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove