Ach, dlouhé, černé, dlouhé zimní deště!
Co chtíti ještě?
Kol obzor zamlžen,
den každý jako sen,
jen z ňader tryská sten
v noc i den:
Ach, dlouhé, černé, dlouhé zimní deště!
Já chtěl bych věčně spáti,
ne více vstáti,
mně o tobě by musilo se zdáti...
Ó pak bych žehnal vám, vy dlouhé zimní deště.
Co chtít pak ještě?