Skip to content
1853–1912

TOLIK LÁSKY.

Jaroslav Vrchlický

Tolik lásky, tolik blaha! Zda to může člověk snést, ach, ty jediná a drahá! Lze to vdechnout v zem, by mohlo jaro nové zkvést, jež zřít lze u všech cest?

Tolik lásky, tolik blaha! Jako v plnou harfu útlá dívčí ruka sahá, jako holubice míru v zobci ratolest. Co je radost, co je úkoj, co je vláha?

Co je slastí nadpozemských netušená zvěst? Co je psyche před svým tvůrcem celá nahá nežli past, již nalíčila Amorova stará lest? – Tolik lásky, tolik blaha!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
TOLIK LÁSKY. · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove