Co bozi činí, všecko správně činí.
To poznal jsem, kráčeje země květem,
a na prahu, když měl jsem stát se kmetem,
jich největší jsem poznal dobrodiní.
Kde tamarišky Alfea břeh stíní,
v čas, rosu včela žíznivým když retem
z narcissů ssaje, unavena letem,
neb v jitrocele stříbrodechém jíní
dva hady zřel jsem, kruhy v lásce splítat
a pojímat se na výsluní v písku,
v symbolech věčnosti se spolu kmitat.
A nevím, proč jsem holí napřaženou
v ráz samce zabil a v tom v jednom trysku
jsem změnil pohlaví a stal se ženou.