A proto odměnou mi dáno Zevem,
že mohu jasně v budoucnosti čísti,
že v lidské rody zřím jak v spadlé listí,
když Boreas je shání s dutým řevem.
A proto Junony jsem stižen hněvem,
že nezřím hvězdy, jak se v pádu čistí,
v tmách chaosu že povždy musím břísti,
sfér kolébán jen harmonickým zpěvem.
A proto básníci jsou moje děti
z všech nejmilejší, v širém kruhu země
jim slyšet dáno, a co slyší, pěti.
Já nezaleknu se, mně sílu dává,
co z asfodelů niv blíž vane ke mně,
toť sestra Nesmrtelnosti jest – sláva!