Jaké ticho! – Padá s hvězd,
kolébá se v snětích stromů?
Srdce mé tůň jeho jest.
Jsem jak dítě, z bludných cest
které přišlo šťastně domů.
Jaké ticho! – V duši nám
štěstí svatvečer se stmívá,
láska plá v něm – drahokam,
a já skoro věřím sám,
že tam byla odjakživa!