Nikdo nemoh’ vidět ji,
jak se přes líc skradla,
a přec růže nejkrasší,
mladost má, v ní svadla.
Nikdo nespěl osušit
hořkou kapku její,
přec má vůle i můj cit
jí se posud chvějí.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.