Ji netřeba ti v pouště písku hledat,
kde němé sfingy východu vstříc hledí,
než první paprsk šlehne mlhy šedí
a veliké se začne slunce zvedat.
Ji v srdci měj! Tam uč se, stokrát nedat
otázkám Farizejců odpovědi,
v tom buď jak oni asketové bledí,
u kříže uč se dlouhé noci sedat.
U kříže vlastní muky, vlastní bídy,
jejž léta jsi nes, onu na Golgatu,
kde místo andělů bdí Eumenidy.
Tam všecko slož, dál neměř svoji ztrátu
a poznáš sladkost pravé Thebaidy
a nezatoužíš v svět víc po návratu.