I andělové Boha opustili
a na něho v svém hněvu zanevřeli,
když moh’ dát vrahům v kořist Jerusalem.
Má láska s poesií mou to byly,
mí andělé, šli se mnou život celý,
teď zastřely však v hněvu tvář a s žalem,
že moh’ jsem, byť jen jednu na vteřinu,
jít vedle tebe v nemilosti stínu,
že nedoved’ jsem udržet si – tebe.
To větší samota a též víc zebe.