Jsou různé tvary, v kterých Bůh se jeví,
dnes v keři ohnivém a v květu zítra;
dnes v písni věštce, perlící se z nitra,
jde světem často a svět o něm neví.
Proč dívka zemřela po prvním plesu?
Proč umělec nad nejkrásnějším dílem?
Kdo může říci: Minuli se cílem?
Kdo může říci: Boha v srdci nesu?
Jde jako dech, leč kde zavane, drtí;
jak vichr silný on je lidské duši,
je nesmrtelný, pouze kdo jej tuší,
leč kdo jej poznal, v ráz podléhá smrti.
Je genij, krása, sláva, láska, radost,
je vrchol všeho, co tu zovem štěstí.
Ó, nedivte se! Kdo jej může snésti,
kdo, přijde-li, mu učinit můž’ zadost?
Jak blýskavice vpadne v tvoje snění,
jej stihnout nelze dlátu, notě, slovu.
Bůh políbil tak sestru Mojžíšovu
a dívka zemřela od políbení.