Tmou jeli jsme. Les vzadu do mlh splýval,
v kol hrčení jen polní cvrček zpíval.
Tu náhle na mezi pod brvou lesů
se kmitla světloška, lampička vřesu,
jak malý démant její lesk mi připad',
jenž z prstenu by ruky Boží vypad',
již zřel jsem nad vším pnout se nesměrností
od malé hroudy země do věčnosti...