Svět neptá se: kde bral jsi?
on stále chce: Dej víc!
A všecko, co juž dal jsi,
to dávno je mu nic.
A sotva začneš říkat:
Já dal, co člověk můž’!
Hleď zapomnění zvykat,
jsi dávno mrtvý juž.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.