Ty zvyklá orlem k hvězdné letět výši,
čím tobě dav těch, kteří v potu píší,
v urážek bláto hnětou pracně slova?
V prach zdeptá je tvá pata titánova
a v čtyři úhly světa rozežene
jak pýří, v útok co se na tě žene,
co závist, zloba, záští vychrlilo.
To pleva jest. Však z kovu je tvé dílo.
Co tobě na tom, co ty jásáš v nachu,
že pohůnek za tebou křičí v prachu!