Teď na dny svého žití,
jež kloní se již v šer,
chci spokojeně zříti
jak v tichý svatvečer.
Dozněly bouře divé
a já tu zůstal sám,
jen slední blesky křivé
kams’ letí ku horám.
Však z údolí květ dýchá
i ptačí slyším hlas,
a moje duše zticha
se umí modlit zas...