Zas to bolí, bolelo – a bude zas.
Rány také nezahojí ani čas.
Vždy se ozvou znova
jak vzkaz od hřbitova,
který zdí svou bílou oba čeká nás.
Proč jen (ptá se duše znavena)
takých citů v nás je proměna?
Co dnes vrchol blaha,
proč to k duši sahá,
rozkoše jak píseň pro vždy ztracená?
Proč? – Ach, ozvěna!