Kéž bych mohla býti zpívajícím ptákem!
Pírkem v křídle tvém pak chtěl bych být!
Kéž bych byla v moři opuštěným vrakem!
Vlnou chtěl bych v tvé se nitro lít!
Kéž bych rosou byla na pažitu!
Zoří bych tě vypil bez soucitu!
Kéž bych na obloze hvězdou byla!
Tůň bych byl, jež by tě zrcadlila!
Duše! K čemu taká marná přání?
K čemu touhy ty a marný sen?
Lepší skutečnosť dnes k nám se sklání
a sen každý napřed vyplněn!
Obejmi mne! Poznáš, jásající
vesmíru duch v duše milující
sestoupí vždy! Láska tůň vždy byla,
ve které božství tvář se zrcadlila!