Opuštěná, zapomněná
v úžlabině leží,
v tříšti celá zadní stěna
a tou tříští lká a sténá
bystřeň, jež kol běží.
Jakás kletba nad vším visí...
tušíš jen cos málo
z toho, co krov tají lysý,
jistě dávno, dávno kdysi
co se tady stalo!
Bývalo tu veseleji.
Co jen? Hadáš stěží...
Keře si cos vyprávějí,
bystřiny jen vlny v reji
jak vždy tančí svěží.
Opuštěná, zapomněná
v úžlabině leží...