Za každým nejdu, kdo mi v cestu vběhne,
a svět kde tleská, tam rád mlčívám,
však pravdu ctím, kde její jiskra šlehne,
žár její v hrudi pevně ukrývám.
A tak mnou chvála ani hana nehne,
jak cítím, rostu a jak přibývám
jen myšlenkou, být k všemu spravedliv
a sbírat kvítí jen – ne pýří z niv.
Kdo ke mně chce, vždy najde ke mně cestu,
já hledat nebudu ji k nikomu,
rád chudobku z každého zvednu klestu,
rád uvítám si hosta do domu.
Měj každý své, však v odměně i v trestu
a v kometě tak jako v atomu
vše vyrovná se. To je moudrost krátká.
Chci víno – jiným stačí syrovátka.