Splyň s mořem! Divoce juž hřmí a stená
kol tebe život, vlny výš se valí,
nad nimi tvůj let smělý byl, však malý,
a rmutná juž tě potřísnila pěna.
Co z toho, že tě okouzlila žena,
že krásy blesky v srdci tobě plály?
Víc bylo jich a lepších! Noc je halí.
Splyň s mořem, věř, že nic to neznamená!
Víc bylo takých ptáků – bouřliváků,
a vlna spláchla je – kde jsou jich skřeky?
Kol hukot vln jen a chumáče mraků.
Nač lepší osud chtít než jiní? Hořem
svým budeš darmo bít o skály – věky!
Ó hrdá krůpěji, splyň tiše s mořem!