Spát! Jenom spát! – Je poslední všech přání,
kdo dlouhou plavbou v nehostinném moři
se trudí, zavátí kdo hynou v hoři,
pluh pouštějí i veslo z chorých dlaní.
Spát! Jenom spát! – Dí, s vylámanou zbraní
kdo nadarmo své vlastní modly boří,
a nucen jen se cizím bohům koří,
v jhu mdloby potem roba smáčí skráni.
Spát – Jenom spát! – Ach, ta modlitba vroucí
z úst milionů k nebi letí denně.
Kdo slyší ji? – Smrt jen tam, kde chce, chodí.
Spát – Jenom spát! – A srdce musí tlouci,
a duše musí uvykati změně,
vstříc hvězdám cizím na chatrné lodi.