Jestli dnes o tobě mlčí se, proč by tě truditi mělo?
V světě tom všecko zní, stihneš ty, všecko co znělo?
Chvála vždy lichotí, hana vždy posupně v ucho ti zazní,
chválou se pyšniti, hanou se truditi budou vždy blázni.
V úl včel se rojících zajisté nestrčíš nikdy svou hlavu,
lépe, když slyšel jsi přejít kol chaty své nevěstku, slávu!
Čím je míň hlaholu, povyků, pochodů, prachu, tím líp je, brachu,
cikáda v jilmu víc neztropí křiku než zvon ku poplachu!