Jej hlásal Buddha a v něj Kristus věřil,
dnes náboženstvím jest prý sket a sluhů;
kdys vyznavačům tkal na skráně duhu,
dnes citu bastard, jenž se zpronevěřil.
Vím pouze, svět že bez něho se sšeřil
a jako Gehenna zněl chřestem kruhů
a láním zatracených, v nichž druh druhu
svým utrpením jeho bídu měřil.
Jej odpravili, z ňader milionů
jej vyrval rozum chladný, vtip a věda
se smály, v přesile jen zříce štěstí,
však on živ stále, v silné šíje sklonu,
když klesá Bůh, kříž jeho tiše zvedá
z Cyreny Šimon, pomáhá jej nésti.