Chcem všickni jedno, k jednomu jen plujem.
Proč bratr bratra stále kaceřujem?
Nás všecky hlodá jedné krásy trýzeň,
nás všecky pálí Idealu žízeň.
Proč druhu přítel jedy na rty střásá,
proč v nezdar bratra přítel s plesem jásá?
Proč pořád lásky míň jest, žluče více,
zášť, hyena, řve, drásá pýcha lvice?
Kdy ze sobectví jha se vzpamatujem?
Vždyť chceme jedno, k jednomu též plujem!