Milenců zpovědnicí jsou subtilné ty jemné sloky,
jak zlaté sítě nitě, do nichž Venuši krásnolící
žárlivý chytil Vulkán, bubliny rostoucí v toky
k milenců zpovědnici.
Sny, tuchy, žárlení, trud, rozkoš výskající,
žehravých výčitky, vin hlod a Fata dunivé kroky
zní v rhytmech v rýmů spjaté pestré šachovnici.
Déšť zlatých šípů z Amora kuše ve vichřici
unášen vášní – ach, ňadra, ó, ruce a boky!
Žen mizících v dálku, rej Brockenu při měsíci,
ó, šepty stlumené, ó, vzdechy palčivé, měnící v milence soky,
v milenců zpovědnici!