Skip to content
1853–1912

Snad přece!

Jaroslav Vrchlický

Co můžeš, každý k velkému dej dílu! Jeť oblázek i balvan v stejné ceně, když láskou dán, a dávejte tak denně přes tigrů řev i přes pláč krokodilů!

zjev kladivo i péro svoji sílu a štětec, dláto, muži dím i ženě: Jen k práci, k práci, k práci neprodleně! Buď z žuly celý život váš, ne z jílu!

A nepovolme! – Uměním a vědou a prací rukou i výzpyty ducha ať mozek vzkypí, lávou krev nám vzplane! Snad žár přec vlijem v postavu tu bledou,

v tluk srdce vzpružíme, jež matně buchá, a bídný Lazar v nový život vstane!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Snad přece! · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove