Nést křivdu, Bože, skoro úděl všech,
líp nežli dělat ji, jak písmo praví;
kdo ocení tvých ňader hlubý vzdech?
kdo u kořenů citů tvých se staví?
Snad jednou pozdě kdys a po letech,
až čekáním se duch i mysl znaví,
se pochopíme... Zatím ruku nech
dlít v ruce mé a hlavu vedle hlavy...