Ne Smrti dech, nás pouze loupí Čas
o vše, co svým jsme mohli zváti, dravý spěch,
jenž nedopřeje plně užít žití krás –
ne Smrti dech;
spíš zloba lidí, více vlastních vášní žeh
pod oči vrásky vrývá, sněhem kypří vlas,
že sebe nepoznáme ani po letech.
Když v posled nad plody jsi Hesperid se třás,
tvůj vlastní život volal: „Pryč!“ a „Nech!“
tvůj život, matnou bludičku, tvůj život zhas,
ne Smrti dech.