Za každým jede, každý smrtelník má svou.
Od narození Park již křehkou nit všem přede,
cval její slyší každý jako tenkou mhou,
za každým jede...
Blesk šlehne chvílemi skrz díry masky šedé,
a hnáty lícních kostí zamihnou se tmou,
za ruku Starost, Hnět a Utrpení vede.
Nadběhne někdy chodci stezkou skalnatou
a rázem lačným supem jak blesk s mračen sjede
a jindy kočka s myší dlouhou hrá s ním hrou,
za každým jede.