„Jsou bytosti dvě mocné, každá král
ve hrudi lidstva – spolu v stálém sporu;
ku hvězdám jedna touží dál a dál,
druhá se mlčky halí ve plášť vzdoru.
Jdou stále chvatem sobě v zápětí,
kde jedna žehná, tam se druhá rouhá;
mír vzplane, až si klesnou v objetí:
Ahasver myšlenka a Kristus touha.“
Kdys, příteli, tak pravils v mukách svých;
a v rakvi když jsi ležel bez pohnutí,
na čele vážném, v tazích zjasněných
já viděl stopy jejich obejmutí!