Svět necháme jít kol a nemyslíme,
to zvláštní již se musí případ stát,
že všednosti jho protrhnem a sníme
a cítíme van od věčnosti vrat;
soud dějin, logika jich, v žití chvatu
jež dávno zvadly v starých frází škvár,
před námi tyčí se v svém majestátu,
před kterým chví se otrok jako cár.
Žel, že ty velké lekce souvislosti
jdou příliš pozdě skutkům v zápětí,
zní pozdě z pravidla v dny budoucnosti
a stojí tolik marných obětí!