Dokud můžeš jiným štěstí závidět,
svědčí o tom, jak jest maličký tvůj svět;
sobě nepostačíš,
kudy žitím kráčíš,
za jinými šilháš stranou, v zad i v před.
Až kdys půjdeš klidný kolem štěstí jich,
až tě nezamrzí cizí ples a smích,
budeš, byť i malý,
v plný život zralý;
budeš zakotvený v sobě moudrý, tich.
Dočkáš-li se jednou, cizí štěstí chtít,
v jiných blahu hýřit a je za své mít,
sám spokojen málem,
budeš víc než králem,
budeš blažen žíti, vítěz budeš mřít!