Sníh na horách zbyl jako zašlých trudů
vzpomínka v duši; v údolí však tráva
a na větvi pták dí, že šťastným budu,
že v srdci mém též zima dokonává.
Jak dítě ze sna ještě naposledy
se probudila moje bolest stará –
Ó slunce! jen tvůj jeden paprsk bledý!
Ó štěstí! lásko! jeden večer jara!