V kraj hledím akatových listů mříží.
Pode mnou kroky... venkované blíží
se z nedělní mše. Ticho svátku kolem
nad lány řepy i nad mladým polem,
jen s jezu hučí to, však z dálky jako v snění.
Cos cítím jako velké políbení
na celém kraji, který mírem dýše.
Teď černý motýl přiletěl sem tiše,
lem křídel žlutý má a na jeteli
se houpá u mé hlavy – prch’ a celý
v dál obzor pln je lahody a smutku.
Tu cítím plně, jsem a dýchám v skutku.