Ne poesii jen, o Calderonu,
jak pravil Goethe, možno z tvého díla
navrátit světu, kdyby pohrobila
moc nepřátelská tu říš bájných tónů,
však člověka též v jeho vášní shonu,
v čem úpí jeho cit, hřmí vůle síla,
čím klesá, vzletá, ďábel nebo víla,
když duše jeho v spárech visionů.
Ba ještě více: Sfingu všeho děsnou
s hvězd legiony jako s pískem pouští
i s hrobů mlčením i trhů ruchem.
A s bitev hřměním, s pitek písní plesnou!
Tvé dílo, Boha dech, se v chaos spouští,
nic vteřiny by pro vždy vzplálo duchem.