Skip to content
1853–1912

Sfinx.

Jaroslav Vrchlický

Sfinx musí umřít, když tajemství zradí, tož v spárech svých je drží křečovitě a útokům všem vyhýbá se hbitě, ač vděkem ňader neustále vnadí.

Jak můry k světlu člověčenstvo pádí, svým vzdorem obr, důvěrou však dítě se chytá ve úsměvu slunné sítě, za pravdou stáří a za láskou mládí.

A Oidip zjeví-li se příštích věků a rozluští taj všehomíra celý, tu sfinx, než nakloní se ku člověku, jak ona v Thébách ve propast se vrhne,

však nežli vyčte z jejích tahů smělý zář pravdy, juž ho v nic prvotní strhne.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Sfinx. · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove