Rým verši připínáš jak sličné ženě
šperk safirový, v němž se nebe zhlíží,
jej hravě připínáš a bez obtíží,
by v pestrých barvách zahrál v každé změně.
K tvým nohám on si lehne neprodleně,
jak poslušný chrt svoje nohy skříží
před kastelankou, která zlatou mříží
se dívá v lesy, k modrým horám denně.
Tu cítíš, že jen pravdu básník pravil,
jenž děl, že rým je všecko, beze břehu
bys bez něho se mořem šírým plavil.
S ním ale cítíš svěžest, vůni, něhu,
zpěv dívek, hudby vír a křik a šprýmy,
rej fandanga pod stromy ztemnělými.