Ó těch našich krásných dlouhých odpolední,
a krátkých přec,
v letu zmizelých,
když nám dobře spolu!
Ó těch našich pomlček v rozhovoru,
ó té touhy skryté a zjevné!
Ó těch vzdechů žhavých po chvílce vyplnění,
ó té hudby kolem!
Té vůně!
A přijdou zase nová a nová odpoledne
a nová a nová a najdou nás zase
v těch hovorech dlouhých a krátkých pomlkách,
v těch vzdechách touhy vyplněné i kýžené,
v té hudbě, v té vůni!