Kaštany jsou samé květy.
Dámy nové toiletty
ukázati vyšly nám,
při hudbě ve chladném stíně
v zlatém písku na Žofíně
chodí s pány sem a tam.
Jaký vír to a shon pestrý!
Mladost, krása, obě sestry,
rendez vous si daly sem.
Mladost! Krása! šeptneš v tichu
a v té hudbě, řeči, smíchu
je ti všecko – prázdným snem.
Roztržitě zraky zvedáš.
Mladost ztratil’s, krásu hledáš...
u nohou tvých žlutý list,
výtkou v hudbu šum zní stromů.
Nebylo by líp, jít domů,
v Donu Quixotu dál číst?